Výživné 

Výživné představuje jednu z klíčových oblastí rodinného práva, zejména ve vztahu k nezletilým dětem. Tento článek přehledně vysvětluje, jak se výživné stanovuje, jaké typy vyživovacích povinností právní úprava zná a kdy je možné výživné přiznat či požadovat zpětně. Pozornost jevěnována především výživnému pro nezletilé děti a rozhodovacím kritériím soudů.

Výživné pro nezletilé děti

Smyslem výživného pro děti, lidově také alimentů, je zajištění zásadně shodné životní úrovně sživotní úrovní jejich rodičů. Tento typ výživného je v praxi řešen nejčastěji, a to zejména vsouvislosti s rozchodem nebo rozvodem rodičů dítěte.

Plnění vyživovací povinnosti lze zásadně dosáhnout dvěma způsoby. První možností je uzavřenídohody rodičů, která se týká péče o dítě a může obsahovat i ujednání o výši výživného. Takovádohoda je například jedním z předpokladů tzv. smluveného rozvodu a podléhá schválení soudem.

Pokud se rodiče nejsou schopni na výživném dohodnout, rozhodne o jeho výši autoritativně soud.

Pro určení výše výživného jsou rozhodné zejména odůvodněné potřeby dítěte a jeho majetkovépoměry. Při jejich posuzování soud přihlíží rovněž k očekávaným budoucím změnám těchto potřeb.To znamená, pokud má například dítě v dohledné době nastoupit do školy, měl by soud zohlednit ituto budoucí změnu při uvažování o výši výživného.

Soud dále hodnotí schopnosti a možnosti rodiče, který má výživné hradit. Posuzuje se nejen výšeskutečných příjmů rodiče, ale také to, jakých příjmů by mohl dosahovat s ohledem na svůjzdravotní stav, vzdělání, kvalifikaci a situaci na trhu práce.

Při stanovení vyživovací povinnosti je pro soud rovněž významné, jakým způsobem je o dítěpečováno. Pokud o dítě pečuje pouze jeden z rodičů, stanoví soud zpravidla vyživovací povinnostrodiči, který o dítě osobně nepečuje. Ani v takovém případě však soud nepomíjí majetkové poměryrodiče, který o dítě osobně pečuje.

Na rozdíl od ostatních typů výživného může výživné pro děti přiznat soud až tři roky zpětně odpodání návrhu.

Výživné neprovdané matky

Není zcela ojedinělá situace, kdy matka dítěte není za jeho otce provdána. Pokud tedy otecneposkytuje matce svého dítěte výživného dobrovolně, náleží jí od otce výživné, jehož účelem jekompenzovat snížení příjmů, které s sebou mateřství velmi často přináší.

Neprovdaná matka má právo také žádat, aby jí otec dítěte v přiměřeném rozsahu přispěl na úhradujejích nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Takovými náklady se rozumí napříkladtěhotenské oblečení, speciální vitamíny či jízdné do zdravotnických zařízení.

Toto výživné náleží matce po dobu dvou let ode dne narození dítěte, a lze jej žádat i zpětně.

Zákon dokonce umožňuje těhotné ženě domáhat se po pravděpodobném otci již před narozenímdítěte příspěvku na svou výživu a na úhradu nákladů souvisejících s těhotenstvím a porodem.

Výživné mezi manželi a registrovanými partnery

Také manželé a registrovaní partneři mají mezi sebou vyživovací povinnost. Manželé i registrovanípartneři mají mít mezi sebou zásadně stejnou hmotnou i kulturní úroveň.

Byť zákon s ohledem na trvající svazek předpokládá dobrovolnou dohodu o plnění této vyživovacípovinnosti lze i určení tohoto výživného vymáhat soudně, a to ode dne zahájení soudního řízení.

Soud pak rozhoduje na základě obdobných pravidel jako v případě nezletilých dětí.

Výživné mezi bývalými manželi a registrovanými partnery

Pokud dojde k rozvodu manželství či dojde ke zrušení partnerského soužití má také rozvedenýmanžel nebo partner, který není schopen se sám živit a tato neschopnost má původ v manželství,právo na výživné. Plnění vyživovací povinnosti lze bývalému manželovi uložit pouze, pokud to poněm lze spravedlivě požadovat.

Na zřetel bere soud zejména jak dlouho manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jak serozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o domácnost či zda se rozvedený manželnedopustil vůči bývalému manželu jednání povahy trestného činu. Výživné lze v takovém případěpřiznat pouze v přiměřeném rozsahu.

I v tomto případě rozhoduje soud na základě obdobných pravidel jako v případě výživného pronezletilé dítě.

Zvláštním typem výživného mezi rozvedenými manželi je tzv. sankční výživné, kterého je možné sedomáhat v případě, že oprávněný manžel s rozvodem nesouhlasil nebo rozvrat manželství převážněnezapříčinil a zároveň mu byla rozvodem způsobena závažná újma. Výživné lze v tomto případěpožadovat až v takovém rozsahu, aby měli rozvedení manželé zásadně stejnou životní úroveň, a tonejdéle po dobu 3 let.

Závěr a doporučení

Stanovení výživného vždy závisí na konkrétních okolnostech daného případu a může se v průběhučasu měnit v návaznosti na změnu poměrů na straně oprávněného či povinného. V praxi je protovhodné každou situaci posuzovat individuálně a včas vyhledat odbornou právní pomoc.